10 populárních značek piva, co nejsou z Česka

Pivo vařili už staří Germáni, v Římě dávali přednost vínu a Slované samotné pivo vylepšili přidáním chmelových šištic, aby bylo správně hořké. Češi jsou přeborníci, ale stejně tak se činí na Britských ostrovech nebo v Německu. A rozhodně je pravda, že typické české a typické zahraniční pivo se hodně odlišují. Západ Evropy si libuje spíš v silnějších variantách, než jsou naše desítky a jedenáctky. Takže, jaké slavné lahve nepocházejí z ČR?

10. místo: Skol

Skotsko, 1959, ležák s 2,8 až 5 % alkoholu. Běžně je k dostání v plechovkách, rodným městem je Alloa. Nápad na výrobu piva přišel ze Švédska a hodně se podobá severskému stylu, i od toho je pak odvozen původní název. Ležák Skol je velmi populární v Brazílii (kde má ale asi osm procent alkoholu) a některých afrických zemích. Vlastníkem Skolu je evropský gigant Carlsberg, Anheuser-Busch jej pak produkuje do Afriky nebo Jižní Ameriky.

9. místo: Harbin

Tradiční čínské pivo, které je symbolem severovýchodní části země. Produkce tohoto zlatavého moku najde své uplatnění hlavně v Hong Kongu nebo na jihokorejských trzích. Pivovar samotný je potom v dnešních časech, jako mnoho dalších, vlastněn skupinou Anheuser-Busch InBev.

Harbin přitom začal vařit Němec s polskými kořeny Jan Wróblewski a jeho první odběratelé byli Rusové. Je to klasický ležák s obsahem alkoholu 4,8 %. Po roce 1946 pivovar obsazuje Sovětská armáda, která na Japonsku získala oblast Mandžuska. Za několik let však Stalin přikázal vrátit pivovar do správy čínského státu. Harbin jako první v Číně nepoužíval pro výrobu piva rýži – ale kukuřici.